Původní kultura

  DUCH PŘEDKŮ Rodový Duch - to je Energeticko-Informační pole, sjednocující lidí, kteří jsou mezi sebou určitým způsobem spojení. Může se jednat o egregor Víry, povolání, tvořivosti, rodiny atd. Pro náš plnohodnotný život potřebujeme Rodový Duch, jakýsi energetický skelet, který se vytvářel po staletí přáními, skutky a snahami našich Předků. Projevem sjednocení s Rodovým Duchem je svědomí (společná zpráva). Proto velice osobně a v jednotě se sebou samým proanalyzujte, jaké místo ve vašich myšlenkách a činech zaujímá motivace svědomím. Právě to bude síla nebo slabost vašeho připojení k rodovému energetickému poli. Člověk bez podpory Rodu, je jako strom bez kořenů. Není životaschopný. A jeho větve - potomstvo se dokonce nemusí zrodit. Staří mládenci, rodiny bez dětí - jsou ti poslední v Rodu.... Jestliže budou naše skutky odpovídat zaměřením Rodu, pak získáme Rodové vědomí. Budeme moci využívat Rodovou paměť a všechny poznatky, které jsou v ní nashromážděny. Toto nazývali naš...

  OVESNÝ KVAS - SUPER NÁPOJ PRO ZDRAVÍ. Kvas z ovsa - je pradávný ruský nápoj. Ve starých receptech se nachází velké množství způsobů přípravy tohoto znamenitého nápoje. V dnešní době ztratil kvas z ovsa na popularitě a přenechal místo kvasu chlebovému. Ale to je škoda, vždyť ovesný nápoj nejenom dobře uhasí žízeň a má příjemnou chuť. Díky přítomnosti biologicky aktivních látek je ovesný kvas prospěšný pro celý organizmus. Příprava tohoto nápoje nepotřebuje mnoho času a zvláštního umění. Recept na přípravu klasického ovesného kvasu můžeme vzít ten nejjednodušší. Do třílitrové nádoby nasypete 400-500 gramů omytého ovsa, přidáte 3-4 polévkové lžíce cukru, dolijete studenou čistou vodou, přikryjete a necháte 3-4 dny při pokojové teplotě pro zkvašení ovsa. Máte-li rádi výraznou chuť kvasu, tak můžete první nálev vylít. Do zbylého ovsa přidejte opět cukr, vodu a za čtyři dny slijete tekutinu - kvas je hotový. Ovesný kvas lze uchovávat tři měsíce. Je možné připravit kvas z ovsa podle ...

  Tradice ženského účesu Dříve ruské (i všechny Slavjanské) dívky nosily podle obyčeje jeden cop, spletený ze tří pramenů. Toto pomáhalo dívce uvádět v sobě do rovnováhy tři světy - JAV (náš hmotný svět), NAV (svět záhrobní) a PRAV (božský svět nejvyššího zákona). V dívčím copu bylo uloženo uspořádání světa, ten splýval dolů po zádech, a skrze něj se do dívky vlévaly síly třech světů, "vychovávaly" a upevňovaly její tělo i ducha. Když nastala doba, kdy se dívka vdávala, tak se jeden její cop začal rozdělovat na dva. Na znamení loučení s dívčí svobodou, přípravy na novou životní roli, se v předvečer svatby sešly kamarádky nevěsty a se zpěvem smutečních písní jí pomáhaly radikálně změnit účes. Dva copy byly symbolem toho, že nyní je dívce třeba čerpat síly a uvádět do rovnováhy nejenom sebe, ale i svojí rodinu (muže a dítě). Současný účes "koňský ohon", nebo lidově "ocásek", se také vyznačuje specifickými vlastnostmi. Stejně tak, jako má jeden pramen, má ...

  Домовой DOMOVOJ (duchovní bytost - domácí Duch). Domovoj - to je dobrý Duch, strážce domácího krbu, tj. dohlíží na hospodářství, na pořádek. Za starých časů byl domovoj přijímán jako jeden z Předků daného Rodu, který v následujícím světě již dokončil celé své dílo a rozhodl se pomáhat svým potomkům dohlížet na dům, na hospodářství. Proto jej vyobrazovali jako starce, zmoudřelého zkušenostmi. Soudobí vědci ho nazývají - bioenergetické pole bytu, tzn. že domovoj je v každém domě, všude, kde žijí lidé. Ale v současné společnosti nevědí, jak se k této energii chovat, vytvářejí nepříznivé prostředí, vyvádějí tuto bytost úplně z míry a on se tak přeměňuje v Barabášku, Poltergeista, Šumný Duch (filmové a knižní postavy duchů), vždyť záleží jenom na člověku, jaký obraz přijme tato energie (domovoj). Domovoj - jeho Idol (zobrazení) V podstatě se vyráběly sošky, zpravidla z hlíny (nebo jak se dnes říká z keramiky), a také vyřezávané ze dřeva. Obrazy mohly být nejrůznější, velice často ...

  Smysl života člověka je ve vzestupu ducha. Nejsme zrozeni náhodou, ne kvůli strádání nebo boji o přežití. Podstata našeho bytí - je v postupném probouzení vědomí, ve vnitřním růstu, v pohybu ze tmy nevědomí ke světlu chápání, od egoismu - k lásce, od strachu - k moudrosti. Tuto cestu neprojdeme za jeden život. Duše, podobně jako semeno, vyklíčí, roste, přežívá zimu a jaro, aby se jednou stalo kvetoucí dřevinou. My rosteme mravně a duchovně skrze mnohá vtělení, nabíráme zkušenosti, dopouštíme se chyb, poznáváme bolest i radost, přijímáme i ztrácíme. Každý život - je jako příčka na žebříku, který vede vzhůru, k vyššímu světu, k hlubšímu poznání a k blízkosti se Zdrojem všeho živého. Duše prochází také svojí evolucí, podobně jako tělo. Ne okamžitě, ne během jedné chvíle, ale skrze řadu postupných přeměn. Naše útrapy, pochybnosti, hledání - nejsou zbytečné. To vše je nutné kvůli otevření srdce, kvůli očištění od egocentrismu, kvůli zrození pravé dobroty. Ti, kteří prošli tuto ces...

  Slovník Podstaty Slov.... DUŠE... Vtělení Duše do hmotného světa (Jav) - to je narození dítěte na planetě Zemi (Midgard-Zemi)... Hmotný svět, kam Duše přichází - to je trojrozměrný svět, ve kterém existuje Čas... pouze v hmotném světě JAVi teče Řeka Času a v tomto světě fyzického vtělení může Duše obdržet tělesný obal....v JAVi získává Duše hmotné tělo a vchází do světa, který se nazývá - sociální systém neboli Hmotná Jav... Přechod Duše do hmotného světa JAVi je "ukázán" v Obraze: Bůh ROD poroditel odtrhne kousíček ze svého ramene (něčí Duši) a hodí jí (jako snížek) do JAVi...takhle je Duše - část Světla, oddělená od Boha RODa poroditela a vtělená v JAVi...ale neztrácí s ním spojení...jako když narozené dítě (mimino) už není svázané s matkou pupeční šňůrou, ale po celý svůj život je s ní spojené pokrevním svazkem... Světlo konkrétní Duše může být omezené jenom "její silou" (propouštěcí schopností Duše do Ducha) podle analogie s lucerničkou, u které čím větší síla...

  Chorovod - spojení časů a hluboká duchovní praktika   Žádný opravdový Slavjanský svátek se neobejde bez chorovodů. Obraz dívčího chorovodu byl vždycky na genetické úrovni naplněný panenskou čistotou a krásou. Chorovody znamenají veselé hry a tance, nesoucí hluboký energetický smysl. Ale jakýpak je ten původní smysl? Obřadní chorovody měli starodávní Asyřané a Babyloňané. Staří Řekové určitě do svých obřadů zařazovali slavnostní chorovodové tance a písně, nazývané "karavino". Zvláštní chrámové chorovody tančili mladé dívky a chlapci. Je známo, že v dávné minulosti se vodily chorovody na Olympijských hrách, což lze vysledovat i nyní na ceremoniálech zahájení a ukončení současných Olympijských her. Poslední stovky let byly chorovody rozšířeny hlavně u Slavjanů, lišily se bezvýznamnými detaily a názvy: kolo (srbsky), koro (makedonsky), choro (chorvatsky), chora (bulharsky). Ostatní národy mají také podobné tance se shodnými názvy: jochor (burjatsky), chore (moldavsky), chejro (...