DOMOVOJ - Duch našeho Domu

 


Домовой
DOMOVOJ (duchovní bytost - domácí Duch).


Domovoj - to je dobrý Duch, strážce domácího krbu, tj. dohlíží na hospodářství, na pořádek. Za starých časů byl domovoj přijímán jako jeden z Předků daného Rodu, který v následujícím světě již dokončil celé své dílo a rozhodl se pomáhat svým potomkům dohlížet na dům, na hospodářství. Proto jej vyobrazovali jako starce, zmoudřelého zkušenostmi. Soudobí vědci ho nazývají - bioenergetické pole bytu, tzn. že domovoj je v každém domě, všude, kde žijí lidé. Ale v současné společnosti nevědí, jak se k této energii chovat, vytvářejí nepříznivé prostředí, vyvádějí tuto bytost úplně z míry a on se tak přeměňuje v Barabášku, Poltergeista, Šumný Duch (filmové a knižní postavy duchů), vždyť záleží jenom na člověku, jaký obraz přijme tato energie (domovoj).

Domovoj - jeho Idol (zobrazení)
V podstatě se vyráběly sošky, zpravidla z hlíny (nebo jak se dnes říká z keramiky), a také vyřezávané ze dřeva. Obrazy mohly být nejrůznější, velice často měl domovoj v rukách vyobrazenou číši pro dary, nebo domovoj sedí na truhlici s dobrem, jakoby ochraňoval dobro, nebo jiné obrazy, dokonce děda s babkou (Hospodář s Hospodyní). Sochu vyráběl stařešina - "hlava Rodu" , obvykle měřila od dvou věršků do aršínu, tj. od 9 do 71 cm.



Když jste si koupili takovou figurku (domovoj), je třeba jí aktivovat, jakoby vdechnout do ní Duši, jinak to bude jenom socha, vyobrazení. Proto když vyráběli takovou figurku z kamene nebo ze dřeva, tak do svého díla vkládali svou Duši

Domovoj - jeho Pojmenování
Nazývali ho různě:
* Dědeček;
* Hospodář (Hospodáříček) - protože je ochránce domácího krbu;
* Sousedíček - protože žil v sousedství s lidmi v jednom domě;
* Šiška - znamená, že domovoj je nevelkého vzrůstu;
* Lizun (lízálek) - tradovalo se, že domovoj mléko nepije, ale líže z povrchu smetanu. Nebo když dítě pláče, domovoj, aby ho upokojil, přijde a slzičky slíže;
* Kuzmič (Jegor Kuzmič) - do dnešních dnů se (v ruštině) dochoval výraz "podkuzmil", tzn. udělal si legraci, protože domovoj miluje vyvádět hlouposti, zadovádět si, o takových se říká: staří i mladí, rádi si hrají";
* Nafaňa - od slova NAV, tj. Svět, který hraničí s hmotným světem JAVi. Tyto obrazy byly předlohou ke kreslenému filmu "Domovjonok Kuzja" Tj. Kuzja, Kuzněnka - ještě maličký, on ještě není Kuzmič, a jeho vychovatel je starší domovoj - Nafaňa;
* Jegorič, Dobrochot..a další pojmenování.
Domovoj vůbec nemá rád, když ho nazývají čertem (čert - to je někdo za hranicí chápání), Tradovalo se, že za touto hranicí je všechno špatné a negativní.

Domovoj - chování k němu
Křesťanští kněží vůbec nemají rádi tyto bytosti, mají dokonce takovou mánii - chodí požehnávat (křtít) byty, očišťovat je od nečistoty, od těchto bytostí. A popi (kněží) straší lidí, říkají, že tyto bytosti jsou běsi, zlí duchové, je třeba se jich zbavovat, nepřijímat jejich pomoc atd.
Slavjané žili vždy s těmito bytostmi družně, starali se jeden o druhého,,tj. byla to taková symbióza - vzájemná pomoc, vzájemná podpora.


Domovoj má rád pořádek, proto je třeba, aby člověk v domě vždycky zřídil pořádek, všechno musí být na svém místě. Zvláště nebylo přípustné, aby na stole zůstávaly nože.
Domovoj nemá rád nadávky, řvaní, skandály, a zvláště nemůže strpět opilce. Protože všechen tento negativ - všechno tohle je proti přirozenosti, a domovoj, to je přírodní bytost. Tzn. proč se hádat - to není přirozené, vždyť je možné najít styčné body, řešit libovolný problém.


Koutek hospodáře
Koutek hospodáře - tady má kout domovoj, je vždy na pravé straně od vchodu. Zde umisťovali nevelký stupínek, vysoký asi 25 cm, aby domovoj mohl pohodlněji hodovat. Na stupínku stála soška této bytosti a číše, do které se přinášely obětiny (dary). Tj. v domech Slavjanů byl nalevo hezký kout - v něm stály sochy RODa, a napravo kout hospodáře - tady stál domovoj-jeho soška. Každý host se dvakrát poklonil, jednou směrem k hezkému koutu,, podruhé směrem ke koutu hospodáře, vyjadřoval tím úctu....



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Něco málo o mně

EZO období

Náš soběstačný život v přírodě