Pravidla výchovy Antona Makarenka

 PRAVIDLA VÝCHOVY ANTONA MAKARENKA

Anton Makarenko - jeden z největších pedagogů nejen SSSR, ale celého světa. UNESCO ho spolu s Marií Montessori označilo za pedagogy, kteří položili základy moderního pojetí výchovy. 

Na svou dobu byl Makarenko novátorem a objevoval věci, které nám dnes připadají samozřejmé. Například opakovaně s hořkostí říkal, že pedagogové celého světa ignorují lásku a považují ji ve výchově za zbytečnou. Makarenko byl přesvědčen, že bez lásky není možné vychovat šťastného člověka.

1. Vaše vlastní chování je v výchově nejdůležitější. 

Nemyslete si, že vychováváte dítě pouze tehdy, když s ním mluvíte, poučujete ho, nebo mu dáváte příkazy. Vychováváte ho v každém okamžiku svého života, dokonce i tehdy, když nejste doma.

Jak se oblékáte, jak mluvíte s ostatními lidmi a o ostatních lidech, jak se radujete nebo smutníte, jak se chováte k přátelům nebo nepřátelům, jak se smějete, čtete noviny – to vše má pro dítě velký význam. Dítě vidí nebo cítí sebemenší změny v tónu, všechny obraty vašich myšlenek se k němu dostávají neviditelnými cestami, kterých si vy nevšímáte.

Pokud jste doma hrubí, chlubiví nebo pijete, a ještě hůře, pokud urážíte matku, nemusíte už přemýšlet o výchově: už vychováváte své děti a vychováváte je špatně, a žádné nejlepší rady a metody vám nepomohou.

2. Výchova dětí vyžaduje nejvážnější tón, nejjednodušší a upřímný.

V těchto třech vlastnostech musí spočívat nejvyšší pravda vašeho života. A vážnost vůbec neznamená, že musíte být vždy nadutí, nafoukaní. Buďte prostě upřímní, ať vaše nálada odpovídá dané chvíli a situaci, probíhající ve vaší rodině. 

 . 

3. Každý otec a matka by měli mít jasnou představu o tom, koho chtějí ze svého dítěte vychovat.

Je třeba si udělat jasno ohledně svých vlastních rodičovských přání. Dobře si tuto otázku promyslete a hned uvidíte mnoho svých chyb i mnoho správných cest, které máte před sebou.

4. Musíte dobře vědět, co vaše dítě dělá, kde se nachází a kým je obklopeno.

Musíte mu však poskytnout potřebnou svobodu, aby nebylo pouze pod vaším vlivem, ale pod mnohými různými vlivy života. Musíte u dítěte vyvinout umění vypořádat se s cizími a škodlivými lidmi a okolnostmi, bojovat s nimi, včas je rozpoznat. Ve skleníkové výchově, v izolovaném vysedávání, to nelze vyvinout.

5. Výchovná práce je především práce organizátora.

V této věci neexistují maličkosti. Ve výchovné práci neexistují drobnosti. Dobrá organizace spočívá v tom, že neopomíjí ani ty nejmenší detaily a události. Maličkosti působí pravidelně, každý den, každou hodinu, a z nich se skládá život.

K výchově není potřeba mnoho času, ale rozumné využití mála času.

 

6. Nenuťte dítěti svou pomoc, ale buďte vždy připraveni pomoci.

Rodičovská pomoc by neměla být vlezlá, otravná, únavná. V některých případech je naprosto nezbytné nechat dítě, aby se samo dostalo z obtíží, je třeba, aby si zvyklo překonávat překážky a řešit složitější otázky.

Ale je třeba vždy vidět, jak dítě uskutečňuje jakoukoliv operaci, nelze připustit, aby se spletlo a upadlo do beznaděje. Někdy je dokonce třeba, aby dítě vidělo vaší ostražitost, pozornost a důvěru v jeho síly.

7. Neplaťte a netrestejte za výsledky práce.

 

Rozhodně nedoporučuji uplatňovat v oblasti práce jakékoliv odměny nebo tresty. Pracovní úkol a jeho řešení musí samy o sobě přinášet dítěti takové uspokojení, aby pociťoval RAdost. Uznání jeho práce jako dobré práce musí být nejlepší náhradou za jeho úsilí. Takovým oceněním pro něj bude vaše uznání jeho vynalézavosti, pohotovosti, jeho způsobů práce.

 

Ale dokonce i takovéto slovní ocenění někdy není nutné zneužívat, zvláště není třeba chválit dítě za provedenou práci v přítomnosti vašich známých a přátel. Tím spíše není třeba ho trestat za špatnou práci nebo nevykonanou práci. V tomto případě je nejdůležitější, docílit toho, aby práce byla přesto splněna.

8. Není možné naučit dítě milovat bez výchovy k lidské důstojnosti.

Naučit milovat, naučit uznávat lásku, naučit být šťastným - to znamená naučit vážit si sám sebe, naučit lidské důstojnosti.

 

9. Nikdy nepřinášejte sebe dítěti jako oběť.

Obyčejně se říká: "My, matka i otec, dáme dítěti všechno, obětujeme se mu ve všem, včetně svého vlastního štěstí. To je ten nejstrašnější dárek, jaký mohou rodiče dítěti dát.

To je tak hrozný dárek, že je možno poradit: jestli chcete vaše dítě otrávit, dejte mu vypít velkou nádobu vašeho vlastního štěstí, a ono se otráví.

 

10. Nelze člověka naučit být šťastným, ale vychovatt ho tak, aby byl šťastným je možné.

 

A nakonec ještě pozoruhodný citát od mistra:

 

"Láska - to je největší cit, který koná zázraky, které tvoří nové lidi a buduje největší lidské cenností".