Kony RITA neboli Telegonie

 Kony RITA - Kony Ducha a Krve, neboli v současném jazyce TELEGONIE 

Naši Předkové znali odedávna kosmické Kony (pravidla) o čistotě Rodu a Krve, a uměli ochránit svoje Rody před vymřením. V prvním svazku "Slavjansko-Árijslých Véd" je psáno:

"Nepouštějte k vašim dcerám Cizozemce, neboť svedou vaše dcery a zmrzačí jejich čisté Duše, a vyhubí Krev Velikého národa, neboť první muž zanechává ve vaší dceři svůj obraz Ducha a Krve. Cizozemské obrazy Krve vyhání z dětí Člověka Světlého Ducha, a smíchání krve povede k záhubě, a takový Rod, který degeneruje - vyhyne, jelikož nemá zdravé potomstvo, neboť nebude mít tu vnitřní sílu, která ničí neduhy - nemoci." [(1) C. 63.]

Kony RITA - to jsou Nebeské Kony o čistotě Rodu a Krve. Podle Konů RITA žili odpradávna všechny Slavjansko-Árijské národy. Takové lidi, kteří porušovali Kony RITA - postavili mimo Kon a svrhnuli do kasty nepřizpůsobivých. V souladu s těmito Kony, první muž v životě panny, zanechává svůj Obraz - to jest psychologický a často fyzický portrét budoucího dítěte, které se jí narodí. A pouze na tomto prvním muži závisí zdraví a plnohodnotnost budoucího dítěte. Nyní se pro označení Konů RITA používá řecký název Telegonie. V medicíně se to nazývá "jev prvního samce".

Medicína stanovila, že když je žena těhotná, tak otec dítěte po dobu jejího těhotenství zakouší zvýšenou snivost a ve srovnání se svým obvyklým stavem více spí, i když v období těhotenství ženy neprobíhají v tělesném organismu muže žádné viditelné změny 

Přesně tak se změní důsledkem pohlavního styku i biopole žen, jak energeticky, tak i informačně. Existenci biologického jevu, který se označuje slovem "TELEGONIE", si vysvětlíme na konkrétních příkladech:

Jsou známé pokusy, které prováděl uprostřed 19. století přítel Charlse Darwina lord Morton. Rozhodl se pod vlivem svého znamenitého přítele, zabývat se také biologií. Svojí čistokrevnou anglickou kobylu "oženil" se samcem zebry. Potomstvo nepřišlo z důvodu neslučitelnosti jejích vaječných buněk a spermatozoidů. Ale za nějaký čas jí připustili hřebcem anglického plemene (stejného jako ona sama), kobyle se narodilo hříbě - "angličánek", který měl pruhy jako zebra. Toto hříbě mělo ve skutečnosti dva otce: hřebec - kůň podle spermatu a hřebec - zebra podle biopole (genetické informace). 

Když se stane, že obyčejný (nečistokrevný) holub oplodní čistokrevnou holubici, tak jí ihned zabíjí, protože potom i při nejelitnějším "partnerovi" bude mít jenom nečistokrevné potomky, tu peříčka v ocasu nesprávná, tu barva zobáku, tu ještě něco jiného. Celkově - bezcenné zboží, nečisté plemeno. 

V elitních klubech psů existuje pravidlo, že když čistokrevná fena zabřezne mimo klub, tak navždy končí rodokmen jejích štěňat.

Známý je skandál, který se stal ve Státní Moskevské Lomonosově Univerzitě: na biologické fakultě se jedné aspirantce, z elitní rodiny, narodil černoušek. Všichni vědí, že na univerzitě studuje mnoho černochů. Ale vždyť muž i matka aspirantka byli běloši! A matka přísahala a dušovala se, že svému muži nebyla nevěrná! I medici povstali na obranu nešťastné aspirantky: takové věci se prý v přírodě stávají. Nakonec se však vyjasnilo, že hrdinka měla před svým mužem milence, spolužáka - černocha. 

Jako důkaz "jevu prvního samce" slouží i ukázka z televizního pořadu "Moje rodina", který sledovalo s něžným soucitem celé Rusko. Ukázali nám, jak bílá žena zpočátku žila s černochem, a potom se vdala za bílého muže. A porodila mu černouška. Oni se obrátili na televizi, a toto předložili jako zázrak.

A pročpak před námi skrývají mechanismus tohoto "zázraku"?

Biologové VĚDÍ o dávno zapomenuté a zesměšňované oficiální vědě TELEGONII, která měla tu drzost tvrdit, že na potomstvo samice mají, v té či oné podobě, vliv všichni předcházející partneři, nezávisle na tom, bylo-li z těchto spojení potomstvo či nikoliv...

Ve výsledku mnohých pokusů, prováděných (i na Západě) do šedesátých let minulého století, bylo DOKÁZÁNO, že se efekt Telegonie vztahuje i na lidi. Jestli početí dítěte předcházely pohlavní styky jeho matky s jedním nebo vícero partnery mimo otce tohoto dítěte, dokonce když se při tom používaly prezervativy nebo jiné prostředky proti početí, nebo se snad dělaly mikro a makro potraty po "nevydařených" stycích, pak v průběhu pohlavního styku proběhne sloučení biopolí partnerů. V důsledku toho, má dítě, které se narodilo takové ženě, svého otce, po kterém zdědil polovinu sady chromozomů, a má ještě množství otců následkem Telegonie (tj. podle biopole). Od nich může mnohé zdědit na biopolové úrovni organizace hmotných struktur. Přičemž se ukázalo, že se dědí nejenom vnější podoba prvního pohlavního partnera, ale i jeho nemoci, často venerické (pohlavní) choroby, psychické nemoci, nemoci krve. Přitom je třeba mít na paměti, že i když je sada chromozomů ve všech buňkách organizmu stejná, stejně se jaterní buňky odlišují od buněk nervové soustavy a míšních tkání, jakož i všechny buňky různých tkání s různými funkcemi se odlišují jedna od druhé. A všechny ve shodě se svou příslušností tkáním a systémům organizmu produkují sobě podobné, v souladu s plánem celkového rozložení orgánů a systémů v organizmu. Otázka o lokalizaci informace, stanovující toto celkové rozložení orgánů a systémů, na materiálních nositelích, se v genetice (v krajní míře, ve všeobecně dostupné literatuře), neosvětluje. Ale nejednou byl vysloven názor o tom, že celkové rozložení (rozmístění orgánů a systémů organizmu) není zapsáno ve strukturách molekul chromozomního ústrojí, kde TV se uchovává především informace o syntéze látek biomasy organizmu, ale ve strukturách biopolí. Proto je také samice koně schopná rodit hříbě pruhované jak zebra, s pruhy, zděděnými podle Telegonie, tj. na základě předání dědičné informace prostřednictvím biopole, protože sady chromozomů pohlavních buněk zebry a koně jsou neslučitelné a genetický materiál chromozomů zebry se nijak nemohl dostat ke hříběti od koně.

Hleďme co zveřejnil nedávno časopis"Kaleidoskop ":

Komu má být dítě podobné?

To je celkem pochopitelné: otci nebo matce. A může se současně podobat oběma. A co si pomyslí muž, když neočekávaně odhalí v rysech svého miminka rodáka z Afriky, se kterým jeho žena studovala před rokem dvěma v jednom institutu?

Odpověď na tuto otázku dal ruský vědec, doktor biologie, akademik Ruské akademie lékařsko-technických věd, Petr Garjajev, zabývající se výzkumem zvláštností složení DNK. 

V roce 1985 skupina výzkumníků Institutu fyzikálně - technických problémů Akademie věd SSSR pod vedením Petra Garjajeva objevila nepochopitelný, z úhlu pohledu tradiční vědy neobjasnitelný efekt. Vědci rozrušili jádra, vyjmuté z buňky a studovali molekuly DNK. S pomocí laserové spektroskopie měřili jejich parametry, zkoušeli objasnit tajemství programování života: jak dvě mikroskopické sady chromozomů z ženských a mužských pohlavních buněk "ovládají" vědění o grandiózním "objektu" biologického systému. Podstata metody spočívala v tom, že laserové fotony, které procházejí roztokem DNK, "zapisují' informací o jejich prostých vlastnostech - rozměrech, hmotě, schopnosti rozpouštět se ve vodě, vydávat slabé zvuky. Tyto charakteristiky se zobrazují po odpovídajícím počítačovém zpracování na displeji ve tvaru spektra. A jednou, po dalším pokuse, vědci náhodně změřili spektrum "prázdného místa" - zkumavky, ze které byl právě vymytý preparát, obsahující DNK. Jaké bylo překvapení vědců, když se laserový paprsek rozptýlil, jakoby se setkal s neviditelným preparátem. Spektrum prázdné zkumavky bylo velmi podobné spektru DNK! Jenom úroveň signálu byla slabší. Vědci mysleli, že zkumavka nese stopy DNK a vyměnili jí za úplně čistou. Výsledek byl stejný. Laserový paprsek se setkával s nějakými neviditelnými strukturami, které obsahovaly informaci o molekulách dědičnosti. Aby se ubezpečili, že to všechno není chyba, výzkumníci několikrát pečlivě vymývali celé pracovní prostředí a proplachovali ho čistým dusíkem. Charakteristické spektrum DNK zpočátku zmizelo, ale za 3-4 minuty znovu vzniklo. Bylo nezničitelné! Nebylo pochyb. Po odstranění DNK zůstane ve zkumavce přízrak těchto molekul dědičnosti. Ten dokonce i spolupracuje s laserovým paprskem. Ale to nejzajímavější na vědce teprve čekalo. Když začali dělat pokusy, aby vyjasnili, jak dlouho žije fantom DNK, ukázalo se, že přístroj ho zjišťuje 40 dní. A potom ho laserový paprsek přestane "cítit" . Tato doba přesně odpovídá církevním představám. Přesně za 40 dní po smrti opouští duše tělo, vedle něhož se nachází. Z toho plyne, že přesně to se stává i s fantomem DNK, ve kterém je obsažena informace o sliznici bývalého majitele těchto molekul dědičnosti.

Podle mínění Petra Garjajeva, je tento fantóm věčný, stejně jako Duše člověka. Zejména jeho existence umožňuje objasnit jev Telegonie. Když první muž vpraví do organizmu ženy své spermatozoidy, které nesou jeho molekuly dědičnosti, tak on, zdá se, v ní zanechá fantóm DNK - "vlnový autogram". Takovým způsobem, se podepisuje na celém jejím genomu. A tento "podpis" už ničím nevymažeš,  protože je vytvořen na vlnové úrovni. A daný vlnový program potom začne formovat těla embryí. 

Obrazně řečeno, ve většině případů se dědičný materiál následujících mužů bude rozkládat na "cihličky", které půjdou na "výstavbu" podle "typového projektu" prvního mládence....

Hypotéza předložená Petrem Garjajevem pravděpodobně objasňuje paradoxy dědičnosti, například, rození černých dětí od věrné ženy, která měla několik let před manželstvím intimní poměr s černochem. Je pravda, že jestli se muž ukáže jako silnější než ten předchozí, jeho dědičnost "přerazítkuje" vlnové geny, vložené jeho předchůdci. Ale, běda, "bílí lidé" jako muži ustupují žlutým a černým. Bílí muži, zpravidla, nemohou "vymazat autogramy" které v dědičném aparátu jejich žen zanechali muži tmavé pleti. A ženy, které měly "barevný" příležitostný styk, budou s velkou pravděpodobností rodit žluté a černé děti, vyzývajíc k pochybnostem o své věrnosti bílým mužům. Když se "okolo jdoucí mládenec" ukáže jako sympatický černý chlapík, to je ještě dobré. Ale když je to narkoman, alkoholik, geneticky zdegenerovaný? ... Vždyť zvláště muži tohoto typu mají největší sklony k neslušným a nezodpovědným vztahům. Ve výsledku se může ukázat, že se dokonale zdravým rodičům narodí psychicky nemocné dítě, jako svérázný "pozdrav" z předešlého života lehkomyslné ženy. 

To je důvod, proč všechny církve jedním hlasem potvrzují nutnost, aby dívky dodržovaly mravopočestnost. A potom není divu, že u všech národů, po všechny věky se k nim chovali poněkud přísněji, než k lehkomyslným mládencům. Vždyť základním bohatstvím každého národa jsou zdravé děti, a dívka, která strávila jenom jednu noc s náhodným člověkem, může být odsouzená k tomu, po celý svůj zbývající život rodit děti, které nejsou zdravé morálně nebo fyzicky. 

Poněvadž každý ze sexuálních partnerů (stávající se jedním z mnoha otců dítěte podle Telegonie) vykazoval svůj obraz ve stavbě organizmu, lišící se od všech ostatních, může se v tělesné schránce dítěte projevit vzájemný nesoulad rozdílných informačních modulů, zděděných od různých otců. To jest nesoulad celkově, v umístění orgánů a systémů jeho těla, asymetrie (včetně nadbytečnosti nebo nedostatku orgánů). Jedna z nejvíce rozšířených asymetrií, která se dědí, jak ukazují statistiky, - je skolióza - pokřivená linie páteře, při kterém je jedno rameno níže než druhé, a ohebnost páteře při náklonu vpravo se odlišuje od ohebnosti páteře při náklonu vlevo.

Jak to bylo ustanoveno, všechny studie a publikace o problému Telegonie byly utajeny. Otázka k zamyšlení - PROČ? Odpověď se nyní pro čtenáře stala jasnou, abychom rychleji degenerovali. 

Skazit" dívku a "odměnit" chlapce 

Genetické poškození a "odměna" 

Odpradávna se na Rusi říkalo: "chraň si v mládí svojí čest". V Slavjanských zemích byl pojem panna pojmem Obrazu Čistoty a Nezkaženosti. První otázka rodičů ženicha, kterou pokládali rodičům nevěsty byla: "Vaše dcera je čistá?" Rodiče ženicha zajímalo, zda nebyla dívka s mužem, zda již nese Obraz jiného muže nebo nenese, zda někdo z jejich Rodu měl vážnou nemoc? To všechno chtěli vědět proto, aby jejich Rod prodlužovalo plnohodnotné potomstvo.

Smysl dřívějšího výrazu "zkazit dívku" ukazuje nejenom na fakt protržení panenské blány mužem při prvním pohlavním styku (deflorace), ale i a fakt, že muž ženě předá genetickou informaci, která se vůbec nemusí shodovat s genetickou informaci, kterou jí v budoucnu předá otec jejích dětí. Naši Předkové věděli, že budou problémy s fyzickým a psychickým zdravím dětí, jestliže žena před uzavřením manželství měla pohlavní styky s jinými muži. Genetická informace, předávaná od různých mužů, kteří měli pohlavní styky s matkou dítěte vstupuje do rozporu, což vede nakonec k degradaci. A to nutilo naše Předky vyhýbat se manželství jak s dívkami, které ztratili panenství kvůli neštěstí, tak i s dívkami, které zjevně vedou volný pohlavní život. Na druhé straně i chlapci, kteří na vesnici získali slávu jako ti, kteří zlomyslně připravují dívky o panenství, měli slušné šance, být nemilosrdně zmrzačeni bratry a jinými příbuznými těch jimi "zkažených" dívek.

V případě aspirantky Státní Moskevské Lomonosovy Univerzity uškodila Telegonie budoucí mámě. (Případ z minulého článku o Telegonii). Nyní o tom, jak může Telegonie "odměnit chlapce". Příhoda se stala v rodině Lazarových. Dobrá rodina: její členové nepijí alkohol, pracují, jsou kulturní. Takové jsou i jejich děti. No hleďte jaká se stala příhoda staršímu synovi Alexandrovi. Hned po ukončení Univerzity ho povolali na jeden rok na vojnu. Sloužil v Kazachstánu, stále se nacházel na raketové základně ve stepi. Když ho dali do zálohy, pocítil volnost: opil se a poprvé v životě zhřešil s nějakou místní prostitutkou z nádraží. 

Když vystřízlivěl, hořce litoval, obával se nákazy pohlavní chorobou.... Vyhnula se mu. Rána ho čekala z druhé strany - telegonické. Jeho prvorozený syn (a chlapec se ženil hned po vojně s dívkou, která na něho čekala), poděsil svým vzhledem rodiče i vesničany. Chlapec se podobal "ani ne matce ani ne otci", ale té Kazašské prostitutce, první intimní partnerce chlapce. Rodiče světlovlasí, vyššího vzrůstu, s šedýma očima, urostlí a krásní, a jejich prvorozenec - malé postavy, snědý, s hnědými asijskými očičkami na kdoví proč malinké hlavičce. Muž začal podezírat svojí ženu z nevěry. Ale v okolí nebyl ani jeden Asiat. Nebyli ani v Rodu nevěsty, ani v Rodu ženicha. Nikomu ani na mysl nepřišlo, že je to odplata za předmanželský hřích mladého tatíčka s prostitutkou, získaná skrze kanály Telegonie.

Infekční poškození a "odměna '.

V příběhu s mladým vojákem, který se vyspal s prostitutkou, je ještě jeden problém - infekční.

Specialistům je známo, že prostitutky jsou tou samou rizikovou skupinou, která je nositelem mnohých infekčních nemocí a nositelem různých druhů parazitů.

Takový pohlavní parazit, jako je trichomonáda, je všeobecně známý. Ale málokdo ví, že ve výsledcích práce T.J. Sviščevoj je stanoveno, že vaginální trichomonáda, která se dostane do krve skrze mikrotrhlinky při pohlavním styku, se časem silné rozvíjí a přináší takové nemoci jako je infarkt, mrtvice, diabet, rakovina. Také je dokázáno, že AIDS - to je převážně parazitární onemocnění, jehož původci jsou dva parazité - antagonisté (protivník) : trichomonáda - parazit člověka a virus snížené imunity člověka - parazit trichomonády, tj. on se rozvíjí na bázi trichomonády, ale neničí ji, a vejde s ní do koalice. Sloučí se dvě infekce - trichomonáda a HIV - stanou se silnější než krevní buňky a přinesou porážku nejenom jim, ale i celému organismu.

Přičemž, trichomonáda i HIV jsou dědičné,  když v momentě početí dítěte je jeden z rodičů dítěte nositelem těchto parazitů.

Panenství, které se ochraňuje v Duši ruského národa, není příznakem zaostalosti za "civilizovaným" světem, ale příznak pravé moudrosti, přicházející z hlubin věků (to oni na "kulturním" a "civilizovaném" západě degradují). Tato vědomá péče o normální genetiku budoucích pokolení (nebo tradice, ať dokonce i nevědomá, ale vyjadřující tu společenskou péči), byla stimulem k tomu, aby i bez antikoncepce a hrozby napadení pohlavními nemocemi a AIDSem mnohá pokolení odpradávna vychovávali v dětech vážný a šetrný vztah k panenství, jehož uchráněni až do vstupu do prvního manželství se dříve považovalo za jednu z nejdůležitějších mravních a etických "cenností" celospolečenského významu.