UKRADENÉ Velikonoce

 

UKRADENÉ SVÁTKY...(v Rusku Pascha od původního PASCHET, u nás Velikonoce)

Pascha (naše Velikonoce) se slaví prakticky všemi současnými lidmi. Ale zdalipak známe dobře historii tohoto dnes křesťanského svátku. Ve skutečnosti mají naše velikonoční sváteční tradice svoje kořeny v daleké minulosti. Právě v minulosti našich společných Předků.
36. den sorokovníku (měsíce) Dajlet (měsíc probouzení příRODy) lieta 7533 podle našeho původního kalendáře KOLJADY DAR ( což bylo dne 5.4.2025), oslavili ve všech Rodech PRAVoslavných, Slavjanů a Árijců, Rusičů veliký svátek PASCHET (Путь Асами Ходяше Есть Твердо ъ сотворяша) V češtině to je (Cesta, po které kráčeli Bohové). Je to den, kdy si připomínáme přesídlení našich Velikých Prapředků z Da'Arie do Rassenie a Bělovodí, které trvalo 15 let. Je to připomenutí toho, jak naši Předkové 16.té lieto oslavovali všechny Bohy a Žrece Spase za záchranu před Velkou Potopou.
Následně se na Rusi zkrátil název tohoto svátku na Pascha a tento název ukradli žido - křesťané, u nás změnili název na Velikonoce (od velká noc).
V dnešním světě si lidé myslí, že Pascha (Velikonoce), je svátek na počest vzkříšení  Ješua ga-Mašiacha (Ježíše Krista) a jakoby jeho sundání z kříže. V tento den "ukřižovaný spasitel" opustil svůj hrob a znovu se narodil.
Přitom na Rusi se o tomto svátku pečou koláče a připravuje pascha (velikonoční jídlo), a také se malují vajíčka. Nepřemýšleli jste o tom, proč?
Je tedy Pascha - Velikonoce Védickým svátkem nebo žido - křesťanským?
Pojďte, podíváme se pravdě do očí.
V podstatě se u nás odehrály dvě velice nepříjemné události.
První - to je náhlá krádež původních Slavjanských svátků nastupující žido - křesťanskou církví. Ačkoliv oni dělali i dříve podobné věci, když přejmenovali svojí "pravověrnou církev a religii Krista" na pravoslavnou, která do této chvíle byla pravou Vírou Slavjanů. A právě kvůli této záměně se myslí, že na Rusi jsou všichni pravoslavní. Ano, jsme všichni pravoslavní, ale ne jako  otroci Ješua ga-Mašiacha (Ježíše Krista) a jeho pravověrné církve.
Druhá událost - to je spojení dvou velmi starých Slavjanských svátků do jednoho. Což způsobilo ještě větší motanici v představách a smyslech. Ale o všem popořádku.
Za dávných časů, jak oznamují naše VÉDY, měli SLAVjané veliký svátek PASCHET, který se slavil na počest ukončení 15.ti letého putování Slavjansko-Árijslých RODů z Da'Arie, pravlasti našich Předků. Legendy a tradice Véd říkají o této události následující. Temné bytosti Koščeji zachvátili jeden ze sputniků Země Midgardu (planety Země), lunu Lelju a zřídili si na ní svojí základnu. A z ní pak přibývali na Zemi a terorizovali národy, které Zemi obývaly.
A tehdy veliký Tarch Dažďbog, ochránce Árijských rodů zničil Lunu Lelju, a ona padla na Zemi ohnivým deštěm. Kvůli pádu kusů Lelji na Zemi a změně magnetického vlivu došlo k posunu Zemské osy a Země se začala kyvadlově kolébat. Následkem toho všeho nastala veliká Potopa (popisována také v Bibli, ale s velkým zkreslením), která ponořila velikou Da'Arii do hlubin oceánů.
Ale mnohé Árijské Rody se stihly zachránit a přešly po kamenné šíji Ripejských hor (pohoří Ural) na kontinent. Toto přesídlení trvalo patnáct let a šestnácté lieto bylo založeno velké město Asgard Irijský (dnešní Omsk), a začalo veliké osídlování Árijců po celé Zemi Midgardu.
Konečné zatopení kontinentu nepřišlo najednou, Da'Arie jednou klesala pod vodu, podruhé se zvedala, ale nakonec svatá pravlast Slavjansko-Árijslých národů klesla pod vody Severního ledového (Studeného)  oceánu. Na povrchu zůstaly některé vysokohorské části Da'Arie, například současné Grónsko, Země France Josefa a jiné ostrovy.
Na počest této události byl ustanoven svátek PASCHET, což v překladu z ChArijského Runového písma znamená Cesta, po které kráčeli Bohové, svátek v sobě nese památku na proběhlé události. Z těch časů je obvyklé malovat vajíčka a při setkání s nimi ťukat o sebe, a tehdy se rozbité vejce nazývalo vejcem Koščeje (zničenou Lunou Leljou) a celé vejce - silou Tarcha Dažďboga, který zničil základnu Koščejů.
Samotné malování vajec je vyvoláno událostmi padání úlomků Luny Lelji na Zemi, které se snesly jako ohnivý déšť meteoritů a vyvolaly v atmosféře bouři podobmou polární záři (popravdě ohnivá podívaná, vyvolaná velmi tragickou událostí. Nebe se v tu dobu rozzářilo ohněm a všemi barvami světelného spektra). Později vznikly pohádky o nějakém zlém Koščeji, který unášel krasavice, spaloval panství a země a byl takřka nesmrtelný, protože jeho smrt byla ukryta ve vejci (na Luně Lelje) někde na vrcholu vysokého dubu ( tj. fakticky v nebesích).
Existuje zápověď Boha SVAROGA:
"Uctívejte PASCHET a pamatujte na patnáctileté putování z Da'Arie do Rassenie, a na to, jak šestnácté lieto naši Předkové oslavovali Rod Nebeský za záchranu před Velkou Potopou "

***
Jeden svátek jsme rozebrali, nyní přejdeme ke druhému.

Přibližně 16. dubna (podle současného kalendáře) SLAVjané oslavovali završení svatby nebe a země, kdy jaro vstoupilo ve svá práva - svátek otevírání země a její připravenosti k setbě, jinými slovy Svátek Úrodnosti.
Tento svátek symbolizoval začátek nového Života, probouzení příRODy a začátek setí. Ve sváteční dny se na polích tančily Chorovody (kruhové tance), čímž energeticky pomáhali zemi nabít se kladnou energií a přinášet více úrody. V tento svátek bylo také obvyklé péct Kuliče (mazance válcovitého tvaru), jako symbol mužské síly a úrodnosti (zejména proto má protáhlou formu a svrchu se obvykle polévá bílým krémem z bílků) a tvarohový piroh (koláč s nádivkou), který dnes nazývají paschou, jako symbol ženské úrodnosti.
Pro upřesnění: symbol mužské síly a úrodnosti se u Slavjanů označoval slovem "Kůl" (přesný překlad stožár), symbol ženské síly - slovem "Kolo" (kruh). Odtud i formy pohoštění.
A není zde nic divného v používání falických symbolů a kultu úrodnosti. I když by bylo jednodušší to vše navléknout na civilizaci východu, kde i dnes vzkvétá falický kult., než uvěřit tomu, že tento kult k nim přišel z naší Slavjansko-Árijské kultury. Ale je to přesně tak. A svátek úrodnosti je toho jasným důkazem.
Církevní činitelé dělali i dříve podobné věci. Třeba  tehdy, když přejmenovali v sedmnáctém století svojí pravověrnou církev a religii Krista na pravoslavnou, která byla do tohoto momentu pravou Vírou Slavjanů. K přejmenování došlo v sedmnáctém století za patriarchy Nikona, ale oficiální status pravoslavná křesťanská církev dostala až v roce 1943 za Stalina. A zejména kvůli této záměně pojmenování se myslí, že na Rusi jsou všichni pravoslavní. Ano, my jsme skutečně od pradávna pravoslavní. PRAVi Sláva, ale nikdy otroci židovského boha Ježíše Krista a jeho židovské pravověrné církve. (PRAV je vyšší svět našich Slavjanských Bohů).
Ale pravda se vrací do svých kruhů, končí období temnoty. Nastoupil úsvit Svaroga, důležitý přelom ke světlu - nastal v roce 2012. Úsvit Svaroga byl znamením začátku nové epochy Vlka. Čertog Vlka (u nás Vodnáře) je pod ochranou mocného Boha VELESA jednoho z nejvyšších Slavjanských Bohů. Ne nadarmo se Vlk nazývá sanitářem příRODy. V této periodě probíhají ve velkém měřítku procesy očištění od všeho temného, ale jak je známo, nejtemnější doba je před úsvitem.
Proto jsme se stali svědky odporu tmy světlu, což se projevilo v těžkých dobách naší vlasti. Zlé časy v devadesátých letech, i celé dvacáté století válek a změn ve společnosti. V téže době vidíme, jak ožívají starodávné tradice, člověk si vzpomíná na svoje RODové kořeny, probouzí se z tisíciletého spánku. Vždyť se probouzí i jeho genetická Rodová paměť a odkrývá zářící cestu k duchovní dokonalosti.

Sláva našim Bohům a Předkům! Hezké svátky drazí přátelé.

Namísto "Kristus vstal z mrtvých"...my říkáme:
Sláva Dažďbogu - vpravdě Sláva!
Sláva RODu VšeBogu - vpravdě Sláva!