Školní zájezdy na Banát

 



Školní zájezdy na Banát

Zítra k nám na Rovensko přijdou děti z prvního letošního školního zájezdu. Moc se na ně těším.

Pomáhám kamarádce z vesnice v kuchyni vařit pro padesát lidí a potom roznášet večeře a snídaně. 

Ráno si zabalím, pak jdu nahoru do kopce pět km pěšky. Vesnice je nad námi o cca 250 m výše. Rovensko má nadmořskou výšku 750 m a my na salaši jsme ve výšce rovných 500 m. Je to hodně znát při pěstování plodin. U nás pěstujeme v pohodě melouny, nemrzne fíkovník, dozrávají papriky.., babičky nahoře na Rovensku si už tohle dovolit nemůžou. Jaro k nám přichází tak o 14 dní dříve než nahoru do vesnice.

Banátské Rovensko je malebná vesnička na kopci s nádhernými výhledy do okolí. Je hodně stanou, má špatné příjezdové cesty, ale to k Rumunsku patří a já to tady miluju. Uprostřed vesnice u kostela roste stará lípa a pod ní je posezení pro místní i turisty. Vyzařuje tam překrásná energie, vnímaví lidé to okamžitě pocítí.

Turistů jezdí přes léto opravdu hodně. Ubytování je v soukromí u babiček, strava polopenze. Lidé sem jezdí hlavně pro pěší turistiku, můžou si půjčit i elektrokola. Všechny české vesnice tady na Banátu jsou propojené značenými turistickými cestami. 

Tady v podhůří Karpat rostou převážně bukové a listnaté lesy, jehličnanů moc nevidíte, nejsou tu doma. Louky jsou plné květů a bylin, všude se pasou krávy, ovce, kozy... Kolem vesnic jsou salaše, většinou ale již opuštěné, hodně se jich už rozpadá. Mladí odešli do Čech a starouškové už nestíhají vše udržovat. Prázdné domky ve vesnicích skupují čeští turisté na chalupy. Někdo jezdí jen pákrát do roka, jiní na celé léto. Kdo si to tady opravdu zamiluje, přestěhuje se sem natrvalo. Vrací se pomalu i rodiny starousedlíků z Čech. Místní klid, pohoda a krása přírody se nedá vyměnit za peníze. 

Školní zájezdy sem jezdí už asi deset let, vždycky na sedm až deset dní. Děti (většinou středoškoláci) poznají tři místní vesnice a jejich okolí. Většina z nich je přímo nadšená, ale jsou i hodně unavení, nejsou zvyklí chodit pěšky. K nám na Rovensko přijdou děti v podvečer s rozzářenýma očima a obrovským hladem. Postaví stany, nahrnou se ke stolům, plní dojmů a zážitků z cesty. Miluju ty večery, dětský hlahol, smích, potom večer zpívají... 

Ráda jim vyprávím o místním životě, bylinkách, původní kultuře. Sdílím náš životní příběh a svůj úhel pohledu na zdejší prostředí a lidí.

Opravdu se moc těším na zítřek, je to po celé dlouhé zimě vítána změna, budou nové zážitky.

A hlavně si odpočinu od internetu a psaní písmenek 🤣🤣🤣


S láskou Mislava.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Něco málo o mně

Obrázek
 Jmenuji se Mislava Pojanská, je mi 62 let (ale stále se cítím na dvacet). Můj ROD pochází z Čech, z krásného města Chocně. Nyní žiji již osm let v Rumunském Banátu. Jsou tady české vesnice a překrásná příroda podhůří Karpat. Lidé tu žijí ještě postaru, obdělávají svoje políčka, pasou krávy, ovce, dělají domácí sýry... Já bydlím společně se svým mužem v malé salaši na dvou hektarech půdy uprostřed lesů pět km od nejbližší vesnice Rovensko. Sbírám léčivé byliny, prodávám i rozdávám lidem  přípravky z bylin, pomáhám jim od různých neduhů, povídám všem ráda o bylinách, soběstačnosti, původní kultuře. Chováme kozy na mléko, pěstujeme co se dá, pijeme vlastní pramenitou vodu, topíme dřevem z okolních lesů, snažíme se o co největší soběstačnost. A konečně po letech mám taky čas na čtení, dozvídám se spoustu zajímavých věcí, které sí nechci nechávat jen pro sebe. Pořád mi chodí "shůry", že máme poznávat a obnovovat naší původní kulturu a tradice, protože národ, který nezná svojí min...
Další informace

EZO období

Obrázek
 Pak jsem taky měla svoje EZO období, plné přijetí, lásky, odpouštění, objímání, konstelací, seminářů. Dneska už mi to všechno přijde jako past na probuzené Slavjanské duše. Tam se neustále opakovalo, že zlo se má obejmout a rozpustit v lásce, odpustit všem a všechno, neustále jen meditovat. A kde je zdravý selský rozum a normální tvořivý život? Naše VÉDY naopak říkají: Když budete odplácet dobrem za projevené vám zlo, čím pak budete odplácet za projevené vám dobro? Miluj svého bližního, jestli on je toho hoden. Nelituje životů vašich nepřátel, kteří k vám přijdou se zbraní v ruce nebo se zlým úmyslem. Faráři v kostelích často citují z Bible "Když tě někdo udeří přes jednu tvář, nastav mu i druhou tvář", ale Ježíš nic takového neučil, to je jen záměrně nepřesný překlad, tam bylo "Když tě někdo udeří, ukaž mu svojí druhou tvář" jako ukaž mu, že se taky umíš rozzlobit a bránit. Hodně jsem o tom přemýšlela, je to pořád stejná písnička. Temní se snaží přes politiku, cír...
Další informace

Náš soběstačný život v přírodě

Obrázek
 Soběstačný život v přírodě - naše osobní zkušenost a postřehy. Již osm let žiju se svým mužem v malé salaši na samotě, pět km od nejbližší vesnice. Náš pozemek je velký cca dva hektary. Zvážit velikost pozemku je nesmírně důležité. Nejvíce záleží na tom, jak se jako rodina stravujete. Píše se, že dva hektary půdy uživí jednoho člověka, který jí maso, tytéž dva hektary uživí 16 vegetariánů a až 50 veganů. V průměru to odpovídá realitě. Když si chcete vykrmovat zvířata na maso, potřebujete daleko více plochy.  My chováme čtyři kozy na mléko, maso nejíme a ty naše dva hektary jsou tak akorát, abychom nasušili dostatek sena na zimu a kozy se mohly pást. Naše "orná půda" zabírá asi čtvrt hektaru, pěstujeme hlavně brambory, kukuřici, dýně, fazole, mák, len, slunečnici, pohanku, cizrnu, všemožnou zeleninu a pro mého muže tabák. Nejdůležitější věc je mít na pozemku dostatečný zdroj vody. Nikdy nevěřte realitním makléřům, kteří vám budou tvrdit, že voda tam určitě je. Jsou i pozemky,...
Další informace