Narození dítěte

 Naše původní kultura - Narození dítěte 

V těhotenství byla žena pod zvláštní ochranou, muž jí sháněl všechno, na co měla chuť, dobře věděl, že o jídlo žádá dítě, jsou to jeho chutě a potřeby. Na noc přikrýval ženu svým pláštěm a ve dne jí dával alespoň svůj pás nebo jiný kousek svého oblečení, aby byla stále pod jeho ochranou. Oblečení má vůbec velkou ochrannou sílu a význam jako nosič energie. Muž se také neměl po celý čas těhotenství ani dotknout jiné ženy. Před porodem vyráběl muž krásnou vyřezávanou postýlku s ochrannými prvky. Ta se pak zavěšovala ke stropu, aby byla asi v polovině místnosti na výšku, opět to mělo ochranný význam a bylo to i praktické. Žena šila před porodem košilky z košilí maminky i tatínka.

V našich rodinách bylo dětí jako smetí, 9 dětí byl malý kruh a 16 dětí byl plný kruh. Vědělo se, že když má žena v průměru každé dva roky dítě, které je zplozené z lásky, tak to omlazuje její organismus. Vzpomínám si, že ještě naše babičky a dědové byli z rodin se spoustou dětí. Teď naše Rasa pomalu vymírá.

Maminky rodily do vody, aby to pro dítě nebyl takový šok přejít z vodního prostředí na sucho a teplá voda pomáhala uvolnit před porodem zádové a břišní svaly, rodilo se v dobře vytopené 'báňi' to je venkovní koupelna a sauna, mají je ještě na severu, v Rusku...A miminko při porodu přijímal do rukou zásadně otec, protože on jako Bůh Tvůrce dal svoje semeno do lůna matky jako do Matky Země, tam dítě vyrostlo a otec ho přijímá jako květ života, který sám zasel. Při porodu byl jen otec a mamina, rodili spolu, porodní bába byla vždy někde nablízku na zavolání. Rodící se dítě oba rodiče telepaticky zvali na tento svět JAVi, vítali ho jako novou budoucí Božskou bytost, která přinese do rodiny RAdost a štěstí. Každé dítě má svůj vlastní Dar a úkolem rodičů je tento dar odhalit a podporovat.

Z hlediska přírody je velká hloupost rodit na zádech s nohama nahoře, žádné zvíře v této poloze nerodí.

Po porodu a umytí se miminko neutiralo do ručníku, ale do čisté vyprané košile rodičů, chlapec se utiral košilí maminky, aby získal i ženské přednosti, pak se zabalil do košile otce a holčička naopak. Dětem se nešily košilky z nového plátna, zásadně se prešívaly z košilí rodičů, oblečení má na jemnohmotné úrovni ochranný význam. A vyšívaly se všude ochranné symboly svastiky Oberegy. 

Do rána setrvali všichni spolu ve vytopené báni.

Dítě se nechávalo připnuté na placentě minimálně do druhého (někdy až sedmého) dne, ráno se prováděl Sluneční obřad, kdy otec za svítání slavnostně vynesl své dítě ven, představil Bohům, Předkům a Slunci, nechal ho ozářit slunečními paprsky, tím se navázalo spojení se Sluncem jako zdrojem života a síly. Když si uvědomíme, že uvnitř pod pupíkem máme cháru - solar plexus (sluneční pletenec), vidíme v tom hluboký smysl. Teprve pak se mohla přeřezat pupeční šňůra, podvazovala se lněnou nití spletenou s vlasy otce a matky. A placenta se zakopala na zahradě na místo, kde si pak dítě hrálo, odpočívalo..

Po Slunečním obřadu přinesli rodiče dítě do domu, tam jej představili domácím duchovním bytostem a celé rodině. 

Třetí den po narození se dítěti dávalo jeho první  jméno.  Dítě bylo až do jednoho roku pod zvláštní ochranou rodiny, správně ho směli vidět a pečovat o něj jen členové rodiny a ještě Žrec. Dělalo se to kvůli energetické ochraně, někteří lidé mohou vyzařovat temné energie a malé dítě ještě nemá dostatečnou obranu. Z tohoto důvodu se také nemají miminka fotit, fotky vystavovat na internetu, nemají se vodit na hřbitov, kde různé temné entity čekají na jemnohmotné tělo, kam se přifařit.

Sláva všem ženám, které rodí děti!

S láskou Mislava.