Svatební obřad

 Naše prastaré předsvatební a svatební tradice 

Dříve se pořádalo hodně společných událostí, svátků, často pro několik občin, večerních zpěvů, tanců,..kde se mladí mohli seznamovat, o svátcích se hrály různé hry, pořádaly soutěže, aby se navzájem mohli poznávat podle schopností, dovedností, duchovních kvalit. Mladí byli nabádáni, aby si všímali duše a ne jenom těla.

Často vybírali budoucí ženu pro svého syna rodiče, ale mladí se pak museli sami sejít, poznat se a rozhodnout se sami. Hlavně se důkladně zjišťovalo, zda už nebyly dané RODY někdy dříve spřízněné.

Konaly se tři obřady - dnes by se řeklo zásnuby, svatební obřad a hostina.

O zásnubách se toho moc nepíše, jen že byl u toho nějaký obřad a že mladí pak šli žádat rodiče o požehnání , což je nejen schválení, ale i energetické propuštění dítěte do vlastního života. Je to nesmírně důležité, hlavně matka je velice silná a když své dítě nepropustí, můžou se mu následně v životě dít velmi zvláštní a neblahé věci.

Samotný Obřad posvěcení rodinného svazku se konal na nějakém posvátném místě, nemusel to být vždy chrám (většinou tam ale byly obrazy nebo sochy Bohů) Mladí stáli před oddávajícím Žrecem nebo stařešinou, nevěsta vpravo, ženich vlevo a nejprve  jim kladli otázky:

Zda si vybrali svojí společnou cestu dobrovolně a bez zaujetí,

Zda již nejsou jejich RODY spřízněné,

Zda mladí obdrželi rodičovské požehnání

Zda jsou rodiče přítomni.

Pak dali novomanželům do rukou svíce a mladí je šli zapálit od posvátného Živého ohně (živý oheň se rozdělává přírodním způsobem), s hořícími svícemi v rukou mladí vzpomínali a děkovali všem svým zemřelým Předkům za jejich lásku, péči, moudrost, duchovní dědictví,... Hořící svíce pak postavili na určené posvátné místo před sochy Bohů.  Mladí si vymění svoje místa, aby dívka stála po levé ruce ženicha na znamení toho, že jí bude hřát teplo jeho srdce po všechny dny společného života. 

Poté mladí dostali do rukou "Číše lidského osudu" s nápojem, dívka nápoj světlé barvy a mládenec nápoj tmavý, rudý (píše se šťáva, asi mošt). 

"Každý z vás drží v rukou Obraz svého Osudu, tak vypijte nyní jeden lok." 

Mladí se napili ze svých čiší a oddávající jim položil hlavní svatební otázku:

"Když jsi ochutnal ze své číše osudu, jsi připraven spojit svůj osud s osudem své vyvolené? Vidíš ve své vyvolené Bohyni, Ochránkyní domácího ohně a pokračovatelku vašeho starobylého RODu?"

Podobnou otázku zodpovídala dívka. (jak se to liší od dnešního Berete si...?)

Dále oddávající prohlásil: " Spojte tedy své osudy ke slávě Bohů a vašich Předků ", obě číše se slily dohromady do třetí připravené Číše Společného Osudu. Poté, co  z této společné Číše mladí ochutnali, oddávající prohlásil:

"Od této chvíle máte společný život a společný osud. Buďte jeden druhému oporou v těžkých dnech zkoušek i ve dnech štěstí a radosti." Poté vzali opět do rukou ty hořící svíce a nějakou posvátnou věcí se svíčky slavnostně uhasily. Dál bylo navlékání svatebních prstenů, u toho řeč:

"Na znamení lásky, pokoje a vzájemné shody zde před sochou RODu navlékni prsten.... Od této chvíle se dříve bezejmenný prst jmenuje prstem ženy (muže). Po splnění zákona RODu a naší Starodávné Víry se nyní stáváte mužem a ženou, půjdete společně životem,..."

Nakonec se mladí vzali za ruce, oddávající jim udělal nějakým posvátným olejem na čelo Sluneční symbol svastiky a pak je odvedl kolem sochy Bohů k jejích rodičům a ostatním svatebčanům se slovy:

 "Přijměte tento nový manželský pár do svého Rodového Kruhu a pozdravte vaše děti. A pamatujte, že od této chvíle se vaše starobylé Rody staly navzájem spřízněnými. Ať Světlo Ljubomira ozáří vaše obydlí."