Naše Sluneční soustava

 

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

 
Naše Sluneční soustava se nachází v rukávu Orionu blíže k periférii Galaxie ve vzdálenosti přibližně 10 kilo parseků od jejího centra. Proto se v ní organický život mohl objevit dvěma způsoby: vlastním vývojem nebo přenesením z rozvinutějších civilizací od hvězd, které jsou blíže k centru Galaxie. Védy nám říkají, že lidé se objevili na Zemi cestou migrace na obrovských kosmických lodích Vajtmarách z planet jiných hvězdných systémů. A na Zemi v té době byly jen rostliny a zvířata, i opice.

Naši vzdálení Předkové měli přesnější poznatky nejen o Galaxii, ale i o naší Sluneční soustavě, než máme dnes. Především velmi dobře znali její historii a její uspořádání. Věděli, že do soustavy naší Sluneční soustavy nazývané Soustava Slunce Jarily patří 27 planet a velkých asteroidů, nazývaných Zeměmi. Naše planeta se nazývá Země Midgard, z tohoto jména zůstalo v dnešní době jen rodové jméno Země. Ostatní planety měly také jiná jména: Země Chorsa (Merkur), Země Mercany (Venuše), Země Orea (Mars), Země Peruna (Jupiter), Země Striboga (Saturn), Země Indry (Chiron, asteroid 2 060), Země Varuny (Uran), Země Nija (Neptun), Země Vija (Pluto).

Před více než 153 tisíci lety byla zničená Země Deja, nazývána dnes Faeton, nacházela se tam, kde je nyní pás asteroidů - mezi Marsem a Jupiterem. Na začátku osídlování naší Země lidmi už na Marsu i Deje existovaly stanice kosmické navigace a svazu našich předků. Celkem nedávno se objevily zprávy, že na Marsu byly určitě kdysi moře a možná byla planeta obydlená.

 
Další planety Sluneční soustavy jsou našim astronomům dosud neznámé (v závorce jsou periody doby oběhu kolem Slunce v pozemských letech) : Země Velesa (46,78) - mezi Chironem a a Uranem, Země Semargla (485,49), Země Odina (689,69), Země Lady (883,6), Země Udrzeca (1 147,38), Země Koljady, Země Radegasta (1 952,41), Země Tora (2 537,75), Země Prove (3 556), Země Kroda (3. 888), Země Polkana (4 752), Země Zmija (5 904), Země Rugia (6 912), Země Čura (9 504), Země Dogody (11 664), Země Dajma (15 552).
Země jsou nazývaný jmény našich Slavjanských Bohů, kteří jsou patrony a ochránci těchto zemí.

Jinak vypadala i soustava naší Země se svými oběžnicemi, které naši Předkové nazývali Lunami. Země Midgard měla zpočátku dvě Luny - dodnes existující Měsíc s dobou oběhu 29,3 dne a Lelju s dobou oběhu 7 dní (od toho možná vzešel sedmidenní týden). Před přibližně 143 tisíci lety byla k naší Zemi přepravena Luna Fatta od zničené planety Deji a umístěna mezi orbity Měsíce a Lelji, měla dobu oběhu 13 dní. Lelja byla zničena v roce 109 806 před n.l. a Fatta v roce 11 008 před n.l. v důsledku celosvětových katastrof a uvrženi Lidstva do doby kamenné. Dodnes říkáme, že něco má "fatální následky". 

V souladu s Runovými letopisy byla před 300 tisíci lety vnější tvář Země Midgardu úplně jiná. Saharská poušť byla mořem, Indický oceán byla souš, Gibraltarský průliv neexistoval. Na Ruské Rovině, kde je nyní Moskva, bylo Východní moře. V Severním ledovém oceánu byl veliký kontinent Da'Arie. Existuje kopie mapy Da'Arie, která byla okopírována kartografem Merkatorem v roce 1595 ze stěny jedné z pyramid v Gíze (Egypt). Západní Sibiř zaplavovalo Západní moře. V Omské oblasti byl velký ostrov Bujan. Da'Arii spojoval s kontinentem horský šejk - Ripejské (Uralské) hory. Řeka Volha se vlévala do Černého moře. A nejdůležitější, planeta neměla náklon zemské osy a v severních šířkách bylo teplejší klima než dnes.

Velesův kruh
***